Nechť pozdravena jsou jména Vaše a pokoj Váš nechť s Vámi zůstává!

Hned úvodem ruka má na papíře mém Vás všechny, kteřížto doma bydlíte zdraví, obzvláště rodiče mé, též však i předky jejich – buďtež rukou mou pozdraveni!

Když duše má odpočívala na loži mém, přistoupiv rozum můj ke mně, pravil: “Přikaž teď údům svým a zmocni se pera svého, abys napsal vše, co potřebné jest v očích tvých!”

I já vstanuv z lože svého, zmocniv se pera svého, píši Vám vše, co v očích mých podstatné jest a co mne potkalo v čase, kterýžto poslední dnové moji nazván jest.

Já totiž, sedě za stolem, užívaje pokoje svého, kterýž rozložil stany své v srdci mém, spatřil jsem věci, kteréž vzdáleny byly mysli mé a přemyšlování mé daleko od nich bylo. Vkládaje totiž myšlenky své do VersaBraillu svého, aby sbírka má o myšlenkách jejích nemohla vyprávét jakožto o starých, spatřil jsem bratří svých, jak přistoupivše ke mně odzadu, položili přede mne kazet mých, kterýchžto počet byl čtyři.

V té chvíli údiv můj z lůna mého do duše mé vstoupil i ústa má k bratrům mým: “Bratrové mí, já nerozumím skutkům Vašim!” I jeden z bratrů mých otevřel ústa svá, i slova jeho ke mně byla: “Nenech údivu svému vstupovat do duše své! Já totiž vysvětlení mám v hlavě své a to, co teď jenom mé jest v hlavě mé, za chvíli naše bude a údiv tvůj opustí duši tvou. Člověk, kteréhož jméno Prof. RNDr. Petr Kratochvíl, DrSc. jest, položiv přede mne nabídku svou, otevřel ústa svá i promluvil o záměru svém. I uslyšely uši mé rozhodnutí člověka toho, kterýžto chtěl pomoci studentu fakulty své, i jeho slova ke mně byla s otázkou v srdci jeho. I uslyšely uši mé, že Katedra pevných látek a kovů peníze má a studentu fakulty své pomoci chtějíc, neví jak provésti záměr svúj. Tu rozum můj našel řešení správné i dozvěděl se člověk ten, že student fakulty jeho nahrává poznámky své na kazeťák svůj, přičemž kazet jeho stále ubývá. I hned člověk ten peníze katedry jeho vložil do rukou mých, abych tak bony získal jimi a Tuzex pak navštívil, získaje tak kazet čtyř typu Agfa Normal. Šel jsem tedy, vděčen Bohu svému, že fakulta naše s pomocí pristoupivše k studentu svému, lhostejna k potřebám jeho není, i koupil jsem kazet čtyř, zde předkládám je před ruce tvé.”

V tu chvíli odešel ode mne pokoj můj i základové pokoje mého pohnuly se v ložisku svém. Též radost má obklíčila srdce mé i hledal jsem chválu, kterážto by byla hodna toho, aby jí chválen byl Bůh můj.

Též ústa bratří mých o mikrokazetách do uší člověka toho pravila i shání fakulta má mikrokazety do diktafonu mého i též malý jsem ostal před Bohem svým pro skutky Jeho, kteréž veliké teď přede mnou stojí.

Jest také však zodpovědnost má před Bohem mým větší než dříve byla a já prosbu svou rodičům mým i též předkům jejim říkám, aby zpomenuvše si na mne při modlitbách svých prosili Boha svého za moudrost mou, též aby lenost má odešla od údů mých a nadání mé rozložilo stany své v hlavě mé.

Nechť tedy radost má s psaním mým přijde do domu Vašeho a nechť se zbortí základové hradeb pokoje Vašeho a radost Vaše v očích Vašich nechť jest, aby mohli lidé, kterýchž jméno “pohan” jest, viděti slávu, kteráž od Boha našeho přišla a našla služebníka jeho.

Též slova má nepříjemná na mládeži stala se a nikoli pohoršení povstalo z nich, ale užitek dobrý, kterýž tak Jméno mého Boha oslavil.

Děkuji tedy za myšlenky Vaše, kteréžto ke mně přicházejí, též chtěl bych pozdraviti závěrem sestru mou s manželem jejim, protože myšlenky mé také k nim přicházejí a prosí Boha mého, aby i oni mohli přijmout poznání, kteréž já vlastním a kteréž zázraky před očima mýma činí, poněvadž padli nepřátelé mí přede mnou a cesta má urovnána jest, aby nohy mé neklopýtly a tělo mé nezhroutilo se v žalu svém.

Též prosím děti předchůdců rodičů mých, kterýchžto jméno rodiče moji jest, aby poslali synu svému do žaludku jeho tři pytle sušené polévky, kteráž jménem “hovězí polévka” honosí se.

Děkovati bych chtěl i zdraviti rodičů svých, též však předchůdců jejich i bratra kazatele, též shromáždění dětí Božích celé pozdrav můj ať navštíví.

A já přeji pokojnou radost srdcím Vašim, aby zůstávala se všechněmi Vámi.

 

Milanus Secundus Vester

Praha 29. října 1987

 

Posted in PRÍBEHY a SPOMIENKY.